Dentální implantologie

Specializovaný obor zabývající implantáty a jejich zaváděním na povrch či do struktury kosti spolu s jejich následným udržením v prostředí implantace. Zubní implantát je zubní náhrada, která nahrazuje kořen chybějícího zubu a během chirurgického výkonu se zavádí do kosti čelisti. Následně je opatřen estetickou korunkou, díky čemuž představuje věrnou kopii vlastního zubu. Oproti můstku jeho zavedení nevyžaduje zbroušení okolních zubů. Implantát je zasazen do kosti čelisti na místo původního zubu, kde má za úkol plnit jeho funkci.

Historicky došlo k velkému vývoji jednotlivých typů implantátů. Mezi dříve často používané dentální implantáty patřily například imlantáty žiletkové neboli čepelkové. Ty se využívaly poměřně hojně, ale dnes se od jejich využití víceméně ustupuje. Podobně byly na některých pracovištích zaváděny implantáty transmandibulární, které procházely celou výškou dolní čelisti. Další typ představovaly tzv. bikortikální šrouby zaváděné také skrze celou dolní čelišt, přičemž byl jejich hrot fixován v kompaktní kosti hrany mandubuly. Všechny tyto druhy implantátů patří mezi implantáty enoseální a zasahují tedy do struktury kosti. Další možností představují implantáty suberiostální, které jsou zavedeny mezi periost a alveolární kost v případech, kdy  kosti nebyl dostatek.

V současné době je nejvyužívanějším typem impantátu enoseální implantát válcový. Ten se do kosti zavádí v podobě válce s různě upraveným povrchem, nejčastěji ve formě vrutů. Moderní implnatáty jsou zhotoveny převážně z materiálu, jakým je titan či jeho slitiny. Ty mají schopnost tzv. oseointegrace, tedy pevného připojení k okolní kosti.